sobota 13. ledna 2018

Krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje

(předchozí článek Muzeum historických nočníků a toalet)
Dalším místem, kam jsem se na své toulce Prahou vypravil, byl barokní pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje

Stojí na nároží ulice Resslovy a Na Zderaze a byl postaven v letech 1730–1736. Původně zasvěcený sv. Karlu Boromejskému byl součástí sousedního ústavního domova pro emeritní kněze, který byl roku 1783 zrušen a proměněn v kasárna a skladiště. V roce 1866 se budova kněžského domova stala součástí Českého vysokého učení technického a byla pro jeho potřeby adaptována.
Kostel dnes stojí na vyvýšené terase, která vznikla při terénních úpravách okolí v 80. letech 19. století Je to podélná sálová stavba, jejíž loď má tři pole, kruchtu a presbytář. Ze stavební historie kostela stojí za zmínku zajímavost, že při zmíněných úpravách jen díky omylu nedošlo k jeho zbourání. Tehdy byl kostel považován za dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který ale tuto stavbu ve skutečnosti jen dokončoval podle vrcholně barokního projektu architekta Pavla Ignáce Bayera. V letech 1934–1935 byl kostel upraven pro bohoslužebné účely Československé církve pravoslavné. 29. září 1935 byl slavnostně zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi a stal se sídlem pravoslavného biskupa Gorazda, jehož občanské jméno bylo Matěj Pavlík.
Kostel se hluboce zapsal do naší historie za okupace. Ukrývali se zde parašutisté, kteří se účastnili příprav a atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V kostele jich bylo sedm: rotmistr Josef Valčík ze skupiny Silver A, nadporučík Adolf Opálka ze skupiny Out Distance, rotný Jaroslav Švarc ze skupiny Tin, četař aspirant Josef Bublík a četař Jan Hrubý ze skupiny Bioscope a rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš ze skupiny Anthropoid. Dva posledně jmenovaní splnili vojenský úkol naší exilové vlády v Londýně a 27. května 1942 provedli v kobyliské zatáčce v Praze 8 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Akce byla úspěšná, Heydrich zemřel na následky zranění dne 4. června.
Odchod parašutistů z Prahy znemožňovaly pátrací akce okupantů. Skupina parašutistů potřebovala po útoku najít vhodný úkryt a ten jim ve spolupráci s domácím nekomunistickým odbojem poskytl Jan Sonnevend a pravoslavný farář ThDr. Vladimír Petřek v kryptě pod chrámem sv. Cyrila a Metoděje. I přes rozsáhlá německá pátrání, kdy českoslovenští občané úkryt neprozradili, se téměř měsíc podařilo úkryt parašutistů tajit. 
K parašutistům patřil ještě Karel Čurda ze skupiny Out Distance, který se po výsadku odjel skrýt ke své matce do jižních Čech. Ten nakonec vyzradil Němcům vše o výcviku a lidech, kteří jim pomáhali a u kterých se skrývali. Následné výslechy vedly k objevení úkrytu v kostele. 
Příslušníci SS a gestapa obklíčili kostel i okolí a 18. června 1942 brzy ráno došlo k boji. Hrdinové Opálka, Kubiš a Švarc bojovali s Němci na kůru, zbylí čtyři obránci v kryptě. 
„Nevzdáme se. Nikdy! Jsme Češi.“ To byla poslední slova parašutistů, která zazněla z krypty. Nad přesilou Němců nemohli zvítězit, a tak po vyčerpání munice použili poslední náboj k ukončení života vlastní rukou. 
Když Němci pronikli do kostela, pět parašutistů bylo již mrtvých, dva zemřeli cestou do nemocnice. Kromě mnoha dalších, kteří poskytli parašutistům pomoc, byli popraveni i představitelé pravoslavné církve a chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kteří se na ukrytí parašutistů podíleli: biskup Gorazd, předseda církevní obce Jan Sonnevend, farář Václav Čikl a kaplan dr. Vladimír Petřek. Za spoluúčast a pomoc parašutistům bylo celkem popraveno 294 spolupracovníků odboje. Pravoslavná církev byla v září 1942 zakázána.
Po válce byl kostel v letech 1945–1947 opraven a krypta byla zpřístupněna. Památku parašutistů připomíná bronzová pamětní deska s reliéfní postavou parašutisty a duchovního a se jmény hrdinů i jejich ochránců od Františka Bělského, zasazená v roce 1947 na stěnu kostelní krypty, kde jsou dodnes patrné stopy po kulkách. 

Dne 28. září 1995 byl v chrámu otevřen Národní památník obětí heydrichiády, v roce 2002 přejmenovaný na Národní památník hrdinů heydrichiády
Nově koncipovaná, rozšířená expozice zdůrazňuje autentičnost místa úkrytu, připomíná těžký a beznadějný boj a nakonec i místo úmrtí parašutistů, kteří místo toho, aby padli do zajetí, zvolili čestnou a hrdinskou smrt. V kryptě je vztyčeno sedm bust jednotlivých parašutistů, jako místo úcty jejich památce. Ve vstupní hale je expozice věnovaná operaci Antropoid, kde se návštěvníci seznámí s okolnostmi, proč byl atentát naplánován, kdo se ho zúčastnil, vlastním průběhem atentátu a bojů v kryptě kostela a nakonec s popisem hrůz, které nacisté jako odplatu provedli na českém obyvatelstvu. 
Druhá část expozice se nachází přímo v kryptě, kde můžete na vlastní oči spatřit místo posledního boje parašutistů. Sedm bronzových byst parašutistů, kteří zde padli, je dílem akad. soch. Milana Bendy.

Žádné komentáře:

Okomentovat