pátek 22. dubna 2016

Žižkovo Pole

Před 170 lety, konkrétně 26. dubna 1846 se narodil jeden z nejvýznamnějších tvůrců novorenesanční architektury Antonín Wiehl. A co má být, ptáte se? No třeba to, že je autorem Žižkovy mohyly u Přibyslavi.

Antonín Wiehl se narodil 26. dubna 1846 v západočeském městě Plasy, známém cisterciáckým klášterem. Studoval u prof. Josefa Zítka na Polytechnickém ústavu Království českého, dnešním Českém vysokém učení technickém. Studia zakončil v roce 1868 a rok pak cestoval po západní a jižní Evropě, kde mu doslova učarovaly tamější renesanční stavby. Po návratu nastoupil stavební praxi ve Slatiňanech u Chrudimi u novogotického architekta Františka Schmoranze (1814–1902), autora novogotické přestavby zámku Žleby a rekonstrukcí několika významných kostelů. V letech 1871–1873 působil jako asistent na Polytechnickém ústavu, poté se osamostatnil. Byl prvním předsedou Spolku inženýrů a architektů, načas předsedal výtvarnému odboru Umělecké besedy a v letech 1882–1894 byl členem pražského zastupitelstva. Pracoval jako konzervátor a restaurátor a byl i vědecky činný, působil jako místopředseda soupisné komise a archeologické komise České akademie věd. Účastnil se také na celkovém projektu výstaviště pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 ve Stromovce. Při té příležitosti byla postavena díky Klubu českých turistů Petřínská rozhledna a Pavilon českých turistů, v němž je dnes populární bludiště.
V letech 1875–1896 bylo podle návrhů Antonína Wiehla postaveno jedenáct činžovních domů na Starém Městě, Novém Městě a Vinohradech včetně jeho vlastního nárožního domu na Václavském náměstí, který patří Akademii věd České republiky a slouží potřebám nakladatelství Academia. Ve své tvorbě, především úpravě fasád, často spolupracoval s Mikolášem Alšem, který pro něho navrhoval nejen malby, ale i sgrafita (včetně již zmíněného vlastní domu). Wiehl je rovněž podepsán pod návrhy některých významných pražských staveb, jako Staroměstská vodárna, dnes Muzeum Bedřicha Smetany na Novotného lávce, hrobka významných osobností Slavín na Vyšehradě a Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici. 
Zemřel 4. 11. 1910 a je pohřben na Vyšehradě v rodinné hrobce upravené podle vlastního návrhu. Před svou smrtí odkázal značný majetek České akademii věd.
* * *
Mezi Přibyslaví a obcí Žižkovo Pole se nachází údajné místo skonu Jana Žižky z Trocnova. Když jeho vojsko táhlo na Moravu, 6. října 1424 dorazilo k Přibyslavikterá byla majetkem pánů z Ronova. Ti byli přáteli Zikmundovými a odtud tedy pramení Žižkovo nepřátelství k Přibyslavi. Dne 7. října jeho vojsko dobylo hrad Ronov a napodruhé i Přibyslav. Žižka do města však již nevkročil. Roznemohl se smrtelnou nemocí a zemřel v náručí svého rady Michala Koudele z Žitenic. Přibyslavský hrad byl poté zapálen a zbořen a obyvatelstvo pobito.
Půda, na které slepý vůdce 11. října zemřel, zůstala podle místní tradice po jeho smrti nedotčena. Lid z úcty k němu nedopustil, aby se rádlo rušivě dotklo posvátného místa. Roku 1862, když byla odhalována pamětní deska na rodném domě Karla Havlíčka Borovského, zakoupil tento pozemek od místního rolníka majitel deníku Národní listy Dr. Julius Grégr a věnoval je pražskému Sokolu. Jeho člen – a přibyslavský rodák  Jan Otto (18411916) podal v roce 1869 návrh na vybudování kamenné mohyly. Soutěž, kterou vypsal výbor pro postavení pomníku, vyhrál architekt Antonín Wiehl (18461910) se svým návrhem z roku 1870. 
Monumentální mohylu pak postavil německobrodský stavitel Josef Šupich (1842–1923), žák Josefa Zítka. Mohyla byla odhalena 20. září 1874 u příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí. Akce, kterou zorganizoval František Ladislav Rieger, se tehdy zúčastnilo na dvacet tisíc lidí.
Mohyla se skládá ze čtyř částí: čtyřbokého hranolu z kamenných kvádrů, z nichž 67 pochází z různých míst Čech a nese nápisy označující jednotlivé dárce, 
kamenného válce, na němž jsou uvedeny názvy a letopočty vítězných bitev, kamenného kužele se zaobleným hrotem a půldruhého metru vysokého kamenného kalichu, symbolu husitství. 
Ke dvěma výročím v roce 2004 prošla Žižkova mohyla náročnou rekonstrukcí, při níž byla očištěna a chemicky ošetřena proti působení kyselých dešťů, mechů a lišejníků a byly obnoveny všechny nápisy připomínající Žižkovy vítězné bitvy a názvy památných míst Čech a Moravy. Akce přišla na 820 tis. Kč, přičemž 30 % této částky hradilo město Přibyslav a 70 % havarijní fond MK ČR formou státní dotace.

Žádné komentáře:

Okomentovat