pátek 14. listopadu 2014

Co jsem také přečetl _____________Jen si tak trochu schnít

Kniha s podtitulem Fejetony o mužích a lidech je souborem fejetonů, které Tereza Boučková publikovala na konci 90. let a na počátku nového století v denících MF Dnes a Lidových novinách, několik dalších bylo otištěno v Divadelních novinách a Hospodářských novinách a pár se jich objevuje poprvé. Za fejeton Zatím získala autorka roku 2000 prémii v soutěži Evropský fejeton Brno.

Tereza Boučková (*24. 5. 1957 v Praze) je dcerou spisovatele, dramatika a disidenta Pavla Kohouta (*1928), se svým mužem žije nad Svatým Janem pod Skalou. Po maturitě na gymnáziu podepsala Chartu 77, poté pracovala jako uklízečka, balička, pošťačka, domovnice. V roce 1988 napsala novelu Indiánský běh, která vyšla v samizdatu a teprve v roce 1991 v nakladatelství Fragment. Následovaly novely Křepelice, Když milujete muže a Krákorám, napsala scénář k celovečernímu filmu Smradi, který měl premiéru v roce 2002.
Oproti jiným knihám autorky jsou fejetony žánrem odlišným, nicméně i zde je to ona a témata, kterými žije: umění, psaní, děti a adopce, romská problematika a v neposlední řadě cyklistické výlety. V duchu tohoto literárního útvaru autorka osobním pohledem – s humorem až sarkasmem – zpracovává obecná témata a zároveň nechává nahlédnout do života vlastní rodiny. Cítí neodolatelnou potřebu vyjadřovat se k věcem kolem nás a osobně se angažovat, a to skrze svůj veřejně zastávaný postoj a psaní. Ať již se jedná o vyrovnání se s minulostí, spuštění jaderné elektrárny Temelín či o proceduru doprovázející u nás adopci dětí, Tereza Boučková neváhá vystoupit se svým názorem a právě fejeton jí umožňuje nezůstávat pouze u výpovědi, ale působit na čtenáře přímým apelem, otázkou či výzvou k akci. Jistěže s ní v lecčems nesouhlasím, ale její odvaha neváhat říci svůj názor je i v dnešní době vzácná.

Žádné komentáře:

Okomentovat