Ze Stvořidel do Smrčné

Co by to bylo za léto, kdybych alespoň jednou nevyrazil ze Smrčné do Stvořidel? Nebo naopak, jako tentokrát.

Vláčkem motoráčkem odjíždím ze Zastávky, jak jsme my, Světeláci, odjakživa zvyklí říkat, přestože je to už pěkných pár let, kdy byla přejmenována na Světlá nad Sázavou město. Vystupuji spolu s několika dalšími cestujícími na zastávce Stvořidla a než se vydám na cestu proti toku Sázavy, zastavím se na jedno pivko v letní restauraci Pohoda u Václava Žáčka, který měl před několika lety ve Světlé pronajatou stejnojmennou hospůdku v Sázavské ulici v sousedství samoobsluhy.
A protože mám v úmyslu jít po pravém břehu, musím nejprve přes lávku.

Právě letos uplynulo 65 let od vyhlášení Stvořidel přírodní rezervací. Stalo se tak 31. května 1948 a účelem bylo zachování zbytků původního rázu řečiště Sázavy a původního rázu krajiny kolem řeky Sázavy. Předmětem ochrany je především cenný soubor geomorfologických jevů (hluboce zaříznuté údolí poseté balvany, kamenité řečiště s četnými peřejemi, výchozy skal a suťové svahy) a okolní lesní porosty, smíšené či smrkové. Přírodní rezervace zaujímá plochu 2434 ha, levobřežní část je současně částí Přírodního parku Melechov.

Tok řeky je na hranici sjízdnosti, což právě mnohé vodáky přitahuje.

Proudící voda s plaveným materiálem vymodelovala tzv. obří hrnce a množství vodních prahů s četnými peřejemi, díky nimž je úsek od Smrčné do Vilémovic jedním z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších na českých řekách vůbec. Peřeje mají také nezanedbatelný ekologický význam, protože se v nich voda čeří a za nižšího stavu vody okysličuje, což přispívá k samočištění vody.