Výlet do Podhůry

  Komplex rekreačních lesů Podhůra se rozkládá na ploše 360 ha v blízkosti Chrudimi, konkrétně u Slatiňan. Je doslova protkán sítí lesních cest, z nichž některé využili značkaři KČT k vedení tras pro pěší, jiné slouží jako cyklotrasy a další jsou vyhrazeny pro jezdce na koních neboli pro hipoturistiku. Kromě toho zde najdete Lesní stezku Podhůra a dvě naučné stezky Ke Kočičímu hrádku a U Tyrolského domku, z čehož vyplývá, že kombinováním značených (ale koneckonců i neznačených) cest se nabízejí nepřeberné možnosti ke krátkým vycházkám i delším výšlapům.

  Auto necháváme na parkovišti na okraji lesa a mírným stoupáním kolem lanového parku a lezecké stěny vytvořené ze špičky původní rozhledny přicházíme k Čertově skalce. Zde začíná tříkilometrová Lesní stezka Podhůra, která byla otevřena 29. června 2006, má šest zastavení a tři odpočinková místa. První zastavení naučné stezky je věnované geologii a odpadovému hospodářství. Pravda, na první pohled vypadá toto spojení značně nelogicky, ale záhy se dozvíte, že Čertova skalka je skalní výstup tvořený křemenci ordovického stáří a že před mnoha miliony let se pod ní nalézalo křídové moře. Pevný a trvanlivý křemenec se těžil ve zdejším kamenolomu, který po zastavení těžby sloužil jako skládka. Od roku 1992 se zde ukládají pouze inertní materiály jako stavební suť, hlína a podobně. Životnost skládky je odhadována na 25 let a poté bude rekultivována.

  V sousedství Čertovy skalky stojí Bára, unikátní dřevěná rozhledna ve tvaru trojbokého komolého jehlanu, která konstrukčně vychází ze systému duté hráně. Atypická a unikátní konstrukce ve tvaru trojbokého komolého jehlanu je podle autora rozhledny prof. Ing. architekta Martina Rajniše ojedinělá nejen v Evropě, ale pravděpodobně na celém světě. Lehká a vzdušná konstrukce rozhledny je vyrobena z modřínového a dubového dřeva, které pochází z chrudimských městských lesů. Na stavbu bylo použito 99 m³ dřeva z modřínu a 5 m³ dřeva dubového. Nosnou konstrukci tvoří komolý jehlan vyskládaný z modřínových prken 25 x 180 mm délky 5 m. Základový rovnostranný trojúhelník je o rozměrech 13,8 x 13,8 x 13,8 m. Komolý jehlan má 98 vrstev s osovou roztečí 186 mm. Věž se nachází ve výšce 346,5 m n. m. a protože stojí v letištním koridoru, je opatřena signálním světlem – ve dne bílým, v noci červeným. Celková výška rozhledny včetně žerdi s překážkovým návěstidlem je 29,8 m, vyhlídková plošina je ve výši 16,95 a má tvar rovnostranného trojúhelníku 5 x 5 x 5 m. Rozhlednu ukotvuje trojice lan o průměru 10 mm se závažím. Do konstrukce  rozhledny je zavěšeno dřevěné válcové schodiště se 78 dubovými schody tvořenými dvojicemi trojúhelníkových profilů. Vedle rozhledny je stejnou technologií duté hráně postaven dřevěný obslužný domek, jenž slouží jako zázemí pro obsluhu rozhledny a prodejna s občerstvením. Životnost obou staveb odhaduje jejich autor na minimálně 40 let.

  Dlužno však podotknout, že se jedná již o druhou Báru. Ta první, postavená ve dnech 29. března až 30. května 2008, byla slavnostně otevřena 21. června, ale již po pěti dnech přišla větrná smršť a rozhlednu nenávratně poškodila, stejně jako střechy stovek domů v okolí. V květnu 2009 bylo  zahájení její obnovy, obnovená rozhledna byla slavnostně otevřena 3. září 2009.

  Přecházíme na modrou značku a míříme k romantickému Kočičímu hrádku. Miniaturu zděného hrádku nechala na skalce v zámeckém lesoparku před více než sto lety postavit kněžna Vilemína z Auerspergu, rodu, kterému patřil zámek v nedalekých Slatiňanech a okolní panství. Hrádek byl určen pro zámecké děti, ale potěšení a radost přinesl mnoha dalším generacím a dodnes je vítaným cílem nejen rodičů s malými dětmi, ale i dospělých návštěvníků a turistů.

  Následuje čtvrthodinka chůze nejprve po zelené značce a poté po neznačené lesní cestě mírně dolů a máme před sebou Monaco. Tak se jmenuje výletní restaurace postavená před sto lety. Tehdy byla celá dřevěná, časem prošla několika úpravami a opravami, ale stále je útulná a posezení v ní příjemné. Konají se zde různé srazy, setkání a školení, svatby a další akce, například Klub rekreačních běžců Chrudim pořádá každý měsíc Malou cenu Monaka a v říjnu vždy Velkou cenu Monaka.

 
  Poseděli jsme u kafíčka, pokochali se výhledem do okolí, zavzpomínal jsem na zdejší návštěvu v době základní vojenské služby na chrudimském letišti – a byl čas vydat se dál.

  Vracíme se na zeleně značenou lesní cestu, která nás přivádí k návrší zvanému Na Chlumu. Na přelomu 19. a 20. století zde kníže František Josef Auersperg nechal postavit vylídkovou věž s kamennou podstavou a dřevěnou nástavbou. Dodnes z ní zbylo asi tři metry vysoké torzo zakonzervovaného zdiva.

  Poněkud prudčeji sestupujeme do údolí Okrouhlického potoka a podél rybníků Hluboký, Vilém a Perný přicházíme k rozcestníku. Po žluté vyšlápneme vzhůru lesem, překřížíme Lesní stezku Podhůra a kolem Báry a Čertovy skalky se vracíme na parkoviště u bývalé restaurace Kometa, kam jsem za časů vojny rovněž několikrát vyrazil na pivo.