sobota 15. září 2007

Zlatý voči

V polovině září byl v opuštěném lomu Střelnice mezi Dolním Městem a Lipnicí nad Sázavou dovršen triptych Národního památníku odposlechu. Po Bretschneiderově uchu a Ústech pravdy, které jsou vytesány do žulových stěn dvou starých lomů o pár kilometrů dál, byla odhalena jeho pointa – Zlaté oči.
 
Po několika úvodních krátkých proslovech převozník Cháron převezl od břehu ke kolmé stěně žulového lomu na svém prámu slečnu Vlast, oděnou do bílé řízy, která z díla strhla na sebe modrou a červenou drapérii. Skupina rakousko-uherských vojáků vystřelila čestnou salvu, zazpíval smíšený pěvecký sbor Jasoň z Havlíčkova Brodu – a oficiální část programu tím skončila. V průběhu odpoledne měli všichni přítomní kromě občerstvení možnost postupně využít převozníkova prámu, vlastníma rukama si osahat jinak nepřístupné dílo a pokusit se otočit osmdesátikilovou pohyblivou duhovkou.
Jak ony Zlaté oči vypadají? Tak jako u obou již zmíněných sochařských děl, jedná se o reliéf anatomického detailu, tentokrát otevřených očí s kořenem nosu, umístěných v průzoru připomínajícím tvarově oko. Celé dílo je rámované náznakem trojúhelníka, takže připomíná symbol Božího oka, ideu vševidoucnosti. Navazuje na Bretschneiderovo ucho a Ústa pravdy a vytváří tak soubor symbolizující nikoli jen tři druhy komunikace, ale především tři způsoby monitorování lidské činnosti a soukromí, tři způsoby praktik totalitních režimů k získání informací: udávání, odposlouchávání a šmírování. Nabízejí se však i asociace s odposlechovými aférami, rozmísťováním všudypřítomných kamer a koneckonců i se slavným sloganem Velký bratr tě pozoruje z románu George Orwella „1984“. Další představy vyvolávají zlacené nápisy v „počítačovém jazyce“ (exit, enter) na duhovkách a na rámcový tvar, který může připomínat nejen oko, ale třeba také průzor v šatu zahalujícím tvář muslimské ženy, v kukle teroristy či příslušníka zásahové jednotky. 
Havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák se na více než měsíc nastěhoval do provizorního přístřešku nedaleko lomu a na rozdíl od minulých prací realizoval dílo sám na vlastní riziko a bez nároku na honorář. Druhou odlišností byly pracovní podmínky: zatímco při práci na obou předchozích dílech měl autor pevnou půdu pod nohama, tentokrát pracoval na plošině zavěšené ve stěně jen pár centimetrů nad hladinou vody.
A nakonec: Zlaté oči nebo Zlatý voči? Podle autora je obojí správně, ovšem nespisovná varianta nabízí další souvislost, a to s používáním tohoto starého českého ustáleného spojení...

Žádné komentáře:

Okomentovat